fantasy_sci.fi_svet

Recenze na knihu Vřeteno od českého autora Jakuba Königa

vřeteno

Hodnocení 3,5⭐/5⭐

Název díla: Vřeteno

Autor: Jakub König

Počet stran: 264

Nakladatelství: @knihypaseka

Rok vydání: 2021

Recenze: Robin

 

Děkujeme nakladatelství @knihypaseka za zaslání recenzního výtisku.

Anotace

Obyvatelé nového světa okolo Propasti se krčí v posvátné hrůze před bohyněmi, které prý během dávné katastrofy smetly většinu lidstva z povrchu zdecimované planety. Jediným pramenem vědění je kniha Babel, ovšem jejím nejasným náznakům nejspíš nerozumí ani učitelé, kteří znovu a znovu opakují dětem nedůvěryhodné báchorky. Jisté je jen to, že na výraz díků Matce Propasti je do jejího chřtánu každých třicet šest dní vhozen stařičký dobrovolník. Nikdo toto pravidlo nezpochybňuje. Ani dospívající kluk Key, který se svou početnou rodinou obývá čtvrť zvanou Mnohodvůr. Na rozdíl od svých sourozenců Key v ničem nevyniká, dokonce nedovede roztočit své vřeteno, předmět, který vlastní každý z Mnohodvora. Přesto je Key vtažen do nečekaného dobrodružství, ve kterém kousek po kousku porozumí podstatě nového světa.

Recenze

Jakub König je všestranný umělec. Jeho tvorbu upřímně neznám ale po přečtení několika různých textu o něm a jeho tvorbě musím říct, že se jedná o velmi zajímavého umělce.

Má za sebou práci na komiksu Anjel a vím o několika různých básních ve sbírkách. Hlavně teda píše texty písní. Takže mě román Vřeteno jako čtenáře sci-fi velmi zajímal.

 

 

Vřeteno je dystopický román, jenž nás zavede do světa (zřejmě po atomové válce), kde lidé přežívají v povrchových důlních prostorech. Tvarem připomínající trychtýř rozděleny do tří tříd. Na úplném vrcholu je palácová část, kde mají dostatek slunce a všeho co potřebují. Uprostřed žijí měšťané a úplně dole, kde sotva dosáhnou sluneční paprsky žijí horníci a nejchudší spodina. V tomto případě, zde nedostáváme v zásadě nic nového, jedná se o kombinaci vícero věci, jenž jsme už někde viděli. V tomto komplexu žije náš hlavní hrdina. Mládenec Key, který prožívá strasti dospívání, a to velmi intenzivně. Jeho otec se jednou nevrátí z práce (dělá horníka) a to v našem hrdinové vzbudí podezření, že se něco děje. Svým mladistvým a nerozvážným chování se stane důležitým ne-li hlavním článkem, jenž rozdmýchá hlavní zápletku tohoto příběhu.

 

Samotná kniha je psána velmi zvláštně a osobitě. Začátek knihy je docela zdlouhavý autor se nám snaží skrze oči a všední dny hlavního hrdiny ukázat a představit svět ve kterém se kniha odehrává. Je to docela zdlouhavé a né moc zásadní pro příběh. Hlavně v kontextu s tím, že kniha má 270 stran a tím pádem tu není tolik místa na takové až romantické představování. Proto se také kniha vzápětí hned vrhá do akce a roztáčí vřeteno děje. Druhá třetina je akčnější a dějové zajímavější. Sledujeme postupný vývoj hlavní postavy a jeho charakterových rysů. Závěr knihy nám přináší docela dost zrychlených a příběhově zjednodušených části. Hrdina bojuje, najednou se probouzí úplně někde jinde. Nebo se zjeví někdo, kdo mu pomůže přitom k tomu nemá větší důvod. Úplný závěr bylo už jenom filozofování až básnické popisování pocitu a myšlenek hlavního hrdiny.

 

Závěrem musím říct, že se z celkového hlediska jedná o originální knihu a zajímavý projekt. Ať už slohem či stylem psaní. Příběh i celkový svět dokáže zaujmout, ale není nic převratného. Jakub König stvořil filozofické dílo o dospívání o změně dítěte v dospělého člověka díky pochopení řadu a věcí, jenž utvářejí tento svět. Nic není růžové, svět je většinou černý a krutý…

Máte rádi české science fiction?