fantasy_sci.fi_svet

Rozhovor s všestrannou umělkyní a autorkou knih Petrou Slovákovou

Petra Slováková
o autorce

Narozena v roce 1987 v Ostravě. Vystudovala zahradní architekturu na Mendelově univerzitě v Brně. Začínala s psaním poezie, která v roce 2013 souborně vyšla v knize Básně u nakladatelství Epika. Do podvědomí veřejnosti vstoupila finálovými umístěními v prestižních českých a slovenských literárních soutěžích jako jsou např. Cena Karla Čapka, Dumky Podvečerné či Poviedka Istroconu, kde zvítězila jako vůbec první český autor.

Debutovala povídkou Kóma (2011) v časopise Pevnost, kde vychází i její současné práce. Prozaickými knižními prvotinami pak byla na Slovensku vydaná sbírka povídek Železonoc a jiné podivnosti (2012) a soubor dvou kyberpunkových novel s názvem Cvrček v krabičce (2012). Je autorkou prvního českého steampunkového románu Démon z East Endu (2015), který byl nominován na cenu Aeronautilus. V roce 2019 zabrousila do vod young adult literatury s knihou Střípky času. Ústřední příběh o mladé dívce, která umí cestovat časem, je zasazen do prostředí magické Ostravy. Střípky času byly vybrány komisí pro dětskou knihu SČKN a Českou sekcí IBBY do populárního katalogu Nejlepší knihy dětem 2018/2019. O rok později vyšel druhý díl s názvem Pán čarodějů.

Autorce moc děkujeme za to, že nám poskytla tento rozhovor. Díky!

Autorčina tvorba se také často objevuje v povídkových sbornících, z již vyšlých zmiňme Fantastickou 55, O dračí řád: Času navzdory, Na hroby, Rozmarná fantastika či antologie českého hororu. V zahraničí se její tvorba objevila v knihách Steampunk writers around the world, Around the world in more than 80 SF-Stories nebo v antologii Dreams From Beyond.

Je zakladatelkou stránky Český steampunk, která se mimo jiné věnuje mapování tuzemské subkulturní scény. Kromě steampunkových kostýmů vyrábí v tomto stylu i šperky a bytové doplňky. Okrajově se věnuje kresbě, malbě a ilustrování. Působila jako redaktorka webů XB-1, Fantasy-svet.net a Steamzine. Je významnou osobností české steampunkové komunity a také spolupořadatelkou mnoha tematických akcí, například brněnského festivalu Nemám páru nebo festivalu Fantastická Ostrava.

Její tvorbu naleznete na odkazu www.facebook.com/gabrielletaroka .

 

Recenzi na knihu Ve stylu Steampunk nejdete 👉ZDE👈

Rozhovor

Co tě vedlo k tomu, abys napsala svou první knihu/povídku?

Vlastně je na to docela těžké odpovědět. V první třídě, když se mě ptali, co bych chtěla dělat, tak jsem odpověděla, že chci být akademický malíř nebo spisovatel, protože to můžu dělat i v důchodu. Vždycky jsem měla k psaní blízko, ale někdy kolem osmnácti jsem to začala brát vážně a řekla jsem si, že to opravdu chci dělat. Takže jsem na sobě začala pracovat. Jako většina autorů i já chci vyprávět příběhy. Chci se podělit o to, co mám v hlavě. Psaní a fantastika mi zprostředkovává formu toho, co chci předat dál.

Ovlivnil tě život v Ostravě v tvé literární tvorbě?

Určitě. Dokonce natolik, že jsem se rozhodla zasadit děj své nejnovější série Střípky času do Ostravy. Vždycky mě tohle město inspirovalo. Je plné kontrastů, svérázné a jedinečné. Líbí se mi industriální architektura, moderní ráz, ale i historické kouzlo. Ráda bych sem zasadila děj i dalších knih nebo povídek.

Čteš ráda? Jaká je tvoje nejoblíbenější kniha, potažmo autor?

Mám velmi ráda knihy Roberta Holdstocka, především Lavondyss, která mě ovlivnila jako čtenáře i jako autora. Nevím, jestli je to moje nejoblíbenější kniha, ale rozhodně je úžasná. Vzhledem k tomu, že jsem pracovala roky jako recenzent, čtu poměrně rychle a mám široký záběr. Mám ráda ale i různé New Weirdové autory, Simona R. Greena nebo knihy z 19. a začátku 20. století.

Víme, že máš ráda Steampunk😊. Proč zrovna tento subžánr? Co na něm máš ráda?

Steampunk je zkrátka kouzelný. Je to styl pro kreativní lidi, kteří rádi popustí uzdu fantazii. Navíc mám ráda 19. století, líbí se mi spojení průmyslové revoluce, a mnoha tehdejších specifických záležitostí, do pojetí steampunkových příběhů.

Jaké jsou tvé koníčky mimo psaní knih? Víme, že seš velkou fanynkou a také autorkou spousty cosplayi kostýmu, jak se člověk ke cosplayi dostane?

Já se ke cosplayi dostala přes anime. Jezdila jsem na tématické festivaly a ráda jsem tvořila, takže odtud byl už jen krok k vytvoření prvního cosplaye. Časem mě ovšem přestalo bavit držet se striktně předloh a začala jsem navrhovat vlastní kostýmy, i když ani cosplay jsem úplně nezavrhla. Tím, že miluju steampunk, jsem si spojila dohromady dva zájmy. Není to ale jediná oblast tvorby, které se věnuji. Ráda pracuji s různými materiály a technikami a objevuji nové věci.

Děláš nádherné steampunkové výrobky a doplňky (jak jsme viděli na fantastických trzích), věnuješ se tomu profesně? Popřípadě, kde si tvé výrobky můžeme prohlédnout a třeba i zakoupit?

Své věci většinou dávám na svůj fb https://www.facebook.com/gabrielletaroka, případně výrobky se dají koupit třeba na https://www.fler.cz/shop/gabrielle-taroka. Profesně se tomu ale zatím nevěnuji, i když bych ráda.

Máš nyní rozpracovanou další knihu?

Mám aktuálně rozpracované asi tři knihy. Nedávno jsem dokončila třetí díl ya série Střípky času, který bude zároveň posledním. Chtěla jsem si dát pauzu, ale průběžně jsem dělala i na dalších věcech a nějak jsem je nedokázala odložit. Věnuji se dvěma steampunkovým románům a jedné urban fantasy. Minimálně jednu knihu bych ráda dokončila do konce roku, ale než se knihy dostanou ke čtenářům, většinou to delší dobu trvá. Prozradím, že jedna z těch steampunkových knih je o lovcích duchů. Kombinuji tam detektivní zápletku, inspirace strašidelnými příběhy z 19. století a samozřejmě fantasy prvky.

Jak vznikl nápad na knihu Ve stylu Steampunk? Bylo těžké dát tolik nadaných lidí a jejich práce dohromady? Vměstnat to do jedné knihy?

Přímo s nápadem přišlo nakladatelství Grada, které oslovilo moji kolegyni a šikovnou drátenici Monsterance, která v té době pracovala na knize o drátování. Ta mě oslovila s tím, že bychom mohly dát takový projekt dohromady. Vzhledem k tomu, že jsme komunita, kde se hodně lidé znají, nebylo až tak těžké najít vhodné kandidáty. Práce na knize byla ovšem i tak rozmanitá. Hodně jsme ladili i detaily, aby byl výsledek co nejlepší. Byl to první projekt svého druhu, na kterém jsem pracovala, a také zajímavá zkušenost. Samozřejmě jsme chtěli, aby kniha poskytovala obecný přehled široké veřejnosti, a aby byla vhodná pro různé věkové skupiny a technicky zdatné jedince. Proto není až tak úzce specifikovaná, ale snaží se přiblížit steampunk i zábavnou a kreativní formou i nezasvěceným.

Kterou ze svých knih máš nejraději? Co tě na její tvorbě nejvíce bavilo?

To je těžké říct, mám ke každé knize jiný vztah. Například Cvrčka v krabičce jsem psala v dost těžkém životním období, trochu to byla forma terapie a ta kniha je dost brutální a depresivní, nicméně mi pomohla prosadit se jako autor. Střípky času jsou zase psány velmi lehkým a čtivým (alespoň si to myslím) stylem a ta forma mě velmi bavila. Postavy mi přirostly k srdci a zároveň byla výzva vytvářet takové charaktery v ya literatuře. Vždycky jsem chtěla o psát o tématech, která v té sérii jsou, navíc jsem v tom moderním prostředí mohla využít popkulturu a obohatit postavy o pořádnou dávku sarkasmu a vtipu. Pořád mám ovšem ráda i Démona z East Endu, protože na něm byl velký kus práce. Dělala jsem na něm tři roky, a byla fuška dotáhnout to do konce. Miluju ten archaický jazyk, záměrnou patinu 19. století a starých románů a také tu nadsázku. Zkrátka pokaždé se bavím něčím jiným.

Napsala jsi spousty povídek do různých literárních soutěží s různými úspěchy, doporučila bys tuto cestu novým a začínajícím autorům, než vydají svou první knihu?

V době, kdy jsem začínala já, bylo žádoucí, aby autor měl nějaké „portfolio“ úspěchů. Neznámí autoři se prosazovali velmi těžko. Dnes už literární soutěže nakladatele až tak nezajímají. Ovšem musím uznat, že mi soutěžení dalo mnoho zkušeností nejen s psaním textů (a deadliny), ale i s přemýšlením o vlastním psaní jako takovém. Hodně mi to pomohlo vypsat se (i mnoha texty, které jsem nakonec nepublikovala). Autor se musí naučit držet si odstup, umět vyselektovat balast, naučit se vést příběh a další věci. Řemeslo se nezískává jen psaním a tréninkem, ale také s přemýšlením nad obsahem toho, co píšu a nad sdělením. Pokud se někdo chce psaní věnovat, určitě doporučuji soutěže vyzkoušet už jen ze zvědavosti.

Je něco, co bys ráda vzkázala svým čtenářům?

Děkuji, že čtete mé knihy 😊 A pokud jste ještě žádnou nečetli, tak to rozhodně můžete zkusit. Píšu různé žánry, knihy i povídky, takže se určitě dá najít něco, co vás osloví. Případně mrkněte na moji další tvorbu.

 

Znáte tuto autorku? Četli jste nějakou její knihu? Máte rádi steampunk?