Chvilka poezie od Robina - Báseň "Poslední splátka"

Poslední splátka

Tisíc mužů proti mně stojí.

Dnes poslední splátku platím,

já sám ve své zbroji,

svůj dluh smrti splatím.

Z udatných mužů cítím strach.

Já smrti duše sebral sem.

Jsem sama smrt, ví to však,

doteď za to trestán jsem.

Těla mrtvá na zemi se valí,

stojím zde v krvi blátě,

krkavčí křik slyším v dáli,

s dírami v hrudním platě.

Tělo mé prokleté,

smrt teď radost má,

nemůže být zabité,

dušemi jest přesytá.

Staletí mého života,

můj trest se ke konci blíží,

provází pustá samota,

můj meč, tisíce mrtvých tíží.

Smrt svůj dluh dostala,

Smrt ze mě smyje prokletí,

Smrt mou duši pustila,

k smrti se mé tělo rozletí.