recenze na antologii Město králů

Popravdě nejsem na sebe hrdý, jelikož se ke mně dostala až čtvrtá kniha v pořadí, takže si říkám, že bych si měl přečíst i předchozí tři. Město Králů je totiž velmi povedený knižní fantasy zážitek .

Kniha má pěknou a jednoduchou obálku. Navíc je ke knize k dostání zdařilá a podrobná mapa Města králů, takže jsme schopni si všechna místa v knize najit na mapě a udělat si lepší představu o tom, jak to asi na místě vypadá. Na konci knihy taky najdeme přílohy typu historie města různé podrobné informace o zajímavých místech, za mě je tohle velice přínosné.

Musím konstatovat, že se mi velmi líbí nápad nezávislých povídek umístěných do jednoho světa, více méně do blízkosti jednoho mýty a legendy opředeného města.

Město králů nabízí spoustu míst a prostoru pro fantazií a autoři povídek toho využili na sto procent. Tak jako ve všech antologiích dostáváme lepší i horší, ale i vynikající povídky. Nebudu zde vypisovat svůj názor na literární styl, sloh a pravopis. Každý z autorů píše jinak, jinak se jeho povídka čte a zde mě žádná vyloženě po technické stránce nezklamala. Navíc obdivuji, když je někdo schopný vměstnat dobrý příběh třeba na 80 stran . 

Příběhů zde dostaneme několik, a rád bych vypíchnul tři povídky, které mě nejvíce bavily.

„Kamona“ od Tomáše Pytlíka, „Král na nebi, král na zemi“ od Jely Abasové a „Ztracená jména měst“ od Jitky Ládrové, tyto povídky byly nejzajímavější a nejzábavnější. Každá z nich měla zajímavý příběh a bavili mě. Jako celek hodnotím tuto antologií kladně. I když je každá povídka úplně jiná tak mě velmi bavila ta stínohra v pozadí. Byl tam nenápadný propletenec, jenž tito povídky stmeloval. V Povídkách jsme našli vše války, špionáž, lásku, nevěru, útěk před minulostí i zradu. Za mě povedená věc pro všechny, kdo mají rádi dobré fantasy příběhy

Pro stažení ukázkové povídky „Zákon smečky“ klikněte ZDE.

Recenzi na ní si můžete přečíst na našem IG.