Gó Tanabe dotáhl děsivý příběh od Lovecrafta k vizuální dokonalosti.

Slovem i obrazem se otvírá brána do roku 1930, kdy dvě lodě, Miskatonic a Arkham, vyplouvají směrem k Rossově ostrovu. Zde začíná dobrodružství, jež je rozděleno do dvou knih – první polovina, spíše tajemna, badatelská, při které jde mráz po zádech a druha, kde se mraz z nečekaného objevu zahryzává nejen do morku kostí ale i do samotného srdce. Hlavní představitelé zažívají něco, co nejde slovy vysvětlit, jejich objev je jedinečný a naprosto překračuje lidské chápání. Ačkoli jsem zprvu váhal nad tím, zda se chopit manga verze mého oblíbeného příběhu, jsem rád, že jsem to nakonec udělal. Byl to jiný pohled, který mě přivedl k pochopení geniálního spojení východního a západního uměleckého stylu. Jsem velmi rád, že toto spojení vzniklo.

Tanabe nás zasvěcuje do tajemného světa, kde je kresba silou sama o sobě. Jeho obrázky jsou jak symfonie emocí – od hrůzy až po radost velkého objevu. Před očima čtenáře ožívá loď na vlnách, chladivá voda i pach lidských těl. Kresba je vskutku uměleckým dílem, které zasáhne každého, kdo se odváží vstoupit do této hororové katedrály. Když jsem tento příběh četl poprvé byl jsem z něho tak ohromený, má představivost fungovala na 120 %. Tato manga adaptace mou představivost dosti překonala. Gó Tanabe vdechl život něčemu, co mělo radši zůstat jen u slov.