Recenze na českou fantasy knihu - Do skonání věků

Do skonání věku je fantasy, které se hned od prvních stran snaží být svěží, akční a zábavné.

Hlavní postava Salomea je ryzí prototyp dokonalé hrdinky. Osobně mě její charakter, její postava a neskutečný tah na bránu bavil. To samé se dá říct o Natanovi, ten mi seděl ještě víc hlavně díky jeho osobitosti a humoru. Jejich minulost je propojena a docela jednoduše a úderně vysvětlena. Velké plus vidím v jejich vzájemném laškování a celkové symbióze. Samozřejmě nesmím zapomenout na zajímavou postavu dráčete. Tam bych měl ale jednu výtku, a to rychlost růstu. Autorka to má sice hezky vysvětleno, ale mě osobně by sedělo delší vzájemné poznávání, delší budování vztahu, a hlavně podrobnější vývoj draka. Draci vesměs žijí stovky, spíše tisíce let někteří jsou dokonce věční, takže tento ultra rychlý vývoj mě nepotěšil. Zbytek postav nemá moc cenu komentovat, jelikož se nikterak extrémně nezapojily do celkového vývoje děje. Mají tam své místo, ale jejich charaktery nejsou blíže rozebrány.

Příběh je zajímavý, je jasný a má spád. Kniha má na fantasy jen 224 stran, ale přebal má skvělý. Navíc od samého začátku víme hlavní dějovou zápletku. Vzhledem k příběhu, co autorka vytvořila a ke všem událostem co se v knize odehrají je 224 stran brutálně málo. Akce střídá akci. Postavy se během velmi krátkých intervalů dostávají do spousty problémů a musí řešit neustále nějaké zapeklité situace. Spousta z těchto situací je zábavných a zajímavých. Jsou ale prostě rychle a jednoduše vyřešeny. Většinou za pomocí nějakých jiných postav, které se tam zjeví nebo nějaké magie, které pořádně nikdo nerozumí ale stále ji nějak využívají.

Osobně mám radši velké komplikované fantasy anebo fantasy, které je pomalé a buduje vše s velkou dávkou času a spoustou jiných postav. V knize je spousta zajímavých nápadů a situací. Sice se tu nevyhneme některým žánrovým klišé, ale ve fantasy tvorbě je už klišé snad vše. Za mě by si kniha zasloužila mnohem více stran a vše více popsat. Takhle mám z příběhu pocit, že je vše moc strojené, a že postavy k většině věci přijdou jako slepý k houslím.