fantasy_sci.fi_svet
Recenze na knihu Zákon Azylu, od české autorky Lukačovičové
Hodnocení 4
/5
Název díla: Zákon Azylu
Autor: Lucie Lukačovičová
Počet stran: 320
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2021
Recenze: Robin
💥Moc děkujeme nakladatelství @epocha , že nám ve spolupráci poslali svou 📕.
Anotace
Kde jsou monstra, jsou i lovci. A náš svět je jich plný – monster i těch, kdo je loví. Heslo každého v téhle válce zní: „Použij cokoli, co funguje, a přežij!“ V současné Praze to platí dvojnásob. Jestli to někdo poznal na vlastní kůži, je to Benedikt. Zbavený ochrany organizace lovců se může spolehnout jen na pomoc výstředního antikváře a na neznámou dívku, která je děsivější a záhadnější než všechna monstra.
Recenze
Moje pocity z této knihy jsou trochu rozporuplné. Zákon azylu je zábavná kniha, která mě dostála svým zajímavým námětem, rozsahem a mystickou atmosférou.
Většina knihy se odehrává v Praze a jeho blízkém okolí, a to mě těší, jelikož si myslím, že naše země a naše stověžaté město nám má co nabídnout. Hlavně tedy, když se jedná o historií, báje, legendy a starou dobrou mytologií.
Příběh je směsicí vícero žánru a subžánru. Máme zde fantasy, urban fantasy, drama a mytologií s trochou hororu, ale také je zde přidána spousta mýtických postav, náboženství a okultních prvků z různých koutů světa. Za tohle má u mě autorka palec nahoru, že se nebála vyletěl z komfortní zóny jménem pražské legendy, a dala nám nahlédnout i do třeba pro mě méně známých míst, jak už náboženských, tak mytologických (latinská Amerika a Asie).
Kniha je napsána pěknou čtivou češtinou. Děj plyne rychle a přímočaře. Příběh je velmi lineární a točí se vlastně jen okolo hlavní skupinky hrdinů. Autorka je dobrý vypravěč a do příběhu vás hned vtáhne a veze vás v něm jak na horské dráze. Na první pohled jsem si říkal, že půjde o přímočarou zábavnou věc, ve které jde hlavně o atmosféru mýtické noční Prahy a lov monster, jenž se skrývají v jejich stínech. Ono to je zábavné to ano, je tu dost chytlavých a dobře napsaných soubojů s monstry, jenž mají hustou atmosféru, ale ten příběh není tak jasný a jednoduchý, jak se mi na první pohled zdálo. Onen přechod z lovu a pátrání na doslova rodinné drama nebyl pro mě zrovna optimální volbou pro základ příběhu a vymodelování hlavního záporáka. Motivace i celkový vzniku byl za mě velmi přiřazeny za vlasy. Působilo to na mě až moc strojeně. Chápu kam autorka svým příběhem mířila, na co se snažila poukázat, ale mě to moc nesedlo. (Nebudu to více rozvíjet nechci spojlerovat).
Pro mě byla zajímavá skupina hlavních postav (duch, golem, bratři lovci), byly dobře napsané a zajímavé, takže za mě tu byl potenciál pro velké množství různorodých interakcí. Bohužel, až na bratrské popichování a vzájemnou rivalitu nebyl tento potenciál na sto procent využít, což je škoda.
Velmi mě na první pohled zaujala obálka. Vizuálně pěkně zpracovaná, krásně na ni hrajou barvy podzimu společně s magickými plameny. Obálka dokáže pěkně zaujmout a navnadit ke koupi této knihy. Super je i klasicky menši rozměr na který jsme u Epochy zvyklý.
Jako celek hodnotím knihu kladně, jedná se o fajn jednohubku, která zabaví a nenudí. Nejedná se sice o nic dech beroucího, ale je tu spousta zajímavých nápadů a dobře napsaných postav (pražský vodník je super). Autorka navíc literárně pěkně popisuje děj a místa, takže si to člověk dokázal dost dobře představit. Tak jako bych si dokázal představit Zákon azylu jako vícedílnou sérii, kde Benedikt a jeho přátelé bojují proto démonům a přízrakům z podsvětí.
Znáte nějaké pražské mýty a báje?
