Překvapující české fantasy Když padaly hvězdy od Jana Kucina

Tato kniha má úžasnou atmosféru autor Jan Kucin, zde vybudoval osobitý a zajímavý svět. Svět, ve kterém se po strašně válce vytratila magie. My ale víme, že nic netrvá věčně a tento příběh nám pomalu ale jistě ukazuje, že magie neřekla své poslední slovo.

„Člověk může mít velkou moc, ale voda je vždy mocnější. Voda neustoupí, nespěchá, vždy dosáhne svého. Pokud se na širé moře přeci jen někdo vydává, měl by se ujistit, že sám Převozník nad ním drží ochrannou ruku.“ (kniha Ozvěny dnů minulých, str.80)

Musím říct, že i když se jedná o prvotinu, tak se toho autor nebál. Nebál se pustit do složitého výtvorů. Jeho svět je všestranný a najdeme zde vše, co dobré fantasy má mít. Svět má svou historií, má své řády a rodokmeny. Jsou zde starodávné a mocné rody, králové, kteří vládnou pevnou rukou. Najdeme zde také podsvětí prolezlé špínou a smrtí. Šéfy podsvětí, jenž bohatnou na smrtí a chudobě druhých a nebojí se zabíjet ani mezi sebou. Piráty, kteří křižují moře a povídají si legendy o bájných netvorech, kteří zmizeli spolu s magií a hledají ztracené poklady.

„Tak dlouho jsme stáli proti sobě, že už ani nevím, jestli to byl nepřítel, nebo vlastně přítel, ke kterému jsem došel tak nějak z druhé strany…“ (Fin, str. 176)

Tím ale tento svět nekončí. Moc neurčuje jen bohatství ale také vědomosti a znalosti historie. Žijí zde lidé v obrovských městech, ale také v odlehlých horách, kde je pro ně život v harmonií s přírodou to nejdůležitější. Místní lovci věří, že magie se ukrývá v jejich lesích a bojí se co jim budoucnost přinese… O tom všem je tato kniha. V tomto obřím světě se odehrává příběh, vlastně hned několik příběhů, ve kterých máme několik hlavních postav, ale všechny spojuje jedna věc. Návrat magie ať už té dobré nebo té zlé. Magie nabízí spoustu možností, jak ji využít a většina bytostí, a hlavně lidí si tuto moc nenechá utéct.

„S lidmi je to těžké, pomyslel si. I když víte víc než oni sami, neposlechnou vás, pokud nebudou muset. Proto vyvstává rozhodnutí. Pomůžete jim proti jejich vůli, nebo je necháte zahynout. Jenže kdyby jejich záhuba znamenala i váš konec, na výběr vlastně vůbec nemáte.“ (str. 380)

Kniha je psána krásnou češtinou i když má spoustu stránek (592) tak mě osobně toto dílo pohltilo hned, už po pár stránkách jsem si říkal super, zde začíná výjimečný příběh a nemýlil jsem se. Autorův sloh je velmi dobrý spoustu vět a citací jsem si fotil do telefonu, jelikož se mi velmi líbily a dodávaly příběhu fakt váhu. Celá technická stránka na mě působila velmi profesionálně, autor se velmi snažil aby každá stránka příběhu měla svou ojedinělou atmosféru. Velmi mě zaujaly popisy boje. Mají svou logiku a jsou dostatečně krvavé a explicitní. Popis monster, jak trhají jiné lidi byly fakt drsný . Tak to ale mám rád není to žádné YA pro malý holky. Byla pravda, že je zde velké množství postav, takže člověk občas mírně ztrácí přehled. Ovšem ono to až tak nevadí, jelikož se po první třetině knihy vytvoří několik skupiny, jenž prožívají vlastní příběhy, které jsou naprosto odlišné. Myslím, že až na jednu výjimku jsem se nenudil. Tou výjimkou byla část, kde si hrdinové navzájem vyprávějí příběhy. Na děj knihy to vlastně nemělo žádný vliv, ale zpětně musím říct, že tato část krásně rozšířila svět a celkově obohatila ony charaktery. Navíc musím říct, že některé příběhy by si zasloužily vlastní novely .