Jak si na tom stojí kyberpunková Praha, to zjistíme v knize Underground: Revoluce

František Kotleta nám zde servíruje druhý díl ze své futuristické kyberpunkové Prahy. Jsem rád, že pan Kotleta se toho nebojí a stále nás zásobuje pěkným počtem nových a různorodých knih/příběhu.

Multižánrovost je u Kotlety už dokázána. Po brilantní postapokalyptické sérii Spád, rozepsané vesmírné sáze Legie, zde máme opět pěkně propečenou trochu Noiar, trochu kyberpunk akční Kotletovinu.

Futuristickou Prahu známé už z prvního dílu, také víme, co s stálo s Ostravou a Polskem. Bohužel pro Vachtana posledního klasického fízla z Praha City to neznamená vůbec nic. Jemu se problémy nevyhýbají a není tu nikdo jiný, kdo by to vyřešil. Navíc Revoluce v ulicích „stomrakodrapové“ Prahy mu na klidu také nepřidá.

Autor zde opět operuje s postavou hodného, ale trošku ostrého fízla. Kotleta umí tyto až Tarantinovské postavy krutých, nesmlouvavých ale za každou cenu hustě hláskujících, přesto všechno dobrých a čestných týpků dokonale načrtnout. Ano, někdy to je kapánek přitažené za pačesy, ale koho by to potom bavilo .

Kniha má spád, hned na prvních třiceti stránkách jsem dostal nálož vtipů, akce, krve a sraček… Humor je zde konzistentní, většinou hlavní hrdina a jeho přátelé reagují na to, co se zrovna děje, navíc hlavní hrdina má snad připomínku úplně ke všemu. Není to sice bůhví jak inteligentní humor, ale do světa a k postavě se hodí. Na Kotletu tu je docela málo sexu ale to vynahrazuje větším množství různých narážek a kopanců do všeho možného i nemožného. (Chudák Hanka Z. a Lucinka V.)

Co se mi líbí a zároveň mě znepokojuje je vykreslení budoucnosti tak jak ji vidí autor. Nemyslím zde technologie, vymoženosti a všechno co nám vzdálená budoucnost nabízí, mám na mysli lidské chování. To, jak se lidé vyvinou v bytostí bez studu v bytosti toužící jen po vlastním uspokojení a je jim jedno co pro to musí udělat a komu ublížit. Sex, drogy a násilí jsou v Praha City na denním pořádku. Bohatí z vrchů kálí chudým na hlavy, a ještě chtějí, aby jim za ten hnus líbali ruce a nejlépe ještě platili. A oni nejen, že platí ale snaží se po těch sračkách vyškrábat aspoň o jeden stupínek v této hierarchii arogance a kretenismu nahoru. Celková nechutná až bláznivá atmosféra je dobrá a já bych určitě v takovém městě bydlet nechtěl.

Musím říct, že underground revoluce je povedená kniha. Není to sice knižní revoluce ani to není ta nejlepší kniha, co jsem od Kotlety četl, ale je zábavná a nikde nemá hluché místo. Až teda na docela časté Vachtanové recitace z knihy „Umění války“ od Sun-c‘ což je už dnes přes dvaapůltisíce let stará kniha, navíc v době, kdy většina lidí už ani neví, jak vypadá papír. To mi moc do tohoto světa nezapadalo… Ale Vachtan je prostě dobrý a sečtělý fízl…