fantasy_sci.fi_svet

Rozhovor s Veronikou Fidlerovou, jak na pořádnou duchařinu

fiedlerova
o autorce

Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na UPOL, poté pracovala v PR a marketingu. Psala už jako náctiletá a ke psaní se vrátila po mnohaleté odmlce. Úspěšně se zúčastnila několika literárních soutěží s povídkami Prázdná houpačka (časopis Howard č. 29), Kozlí pramen (časopis Pevnost 03/2019) a Návrat postapokalyptického otce (sborník Krajina háďat 2019). Žije s rodinou v podlibavské vísce, kde dávají kočky dobrou noc, chodí do práce a obětuje spánek literárnímu bohu.

KNIHU Pozdravy záhrobí HODNOTILI 4⭐/5⭐

RECENZI NA KNIHU SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE.

Moc děkujeme spisovatelce Veronice Fiedlerové, že s námi udělala rozhovor! 

Rozhovor

Kdo je vašim největším literárním vzorem a idolem?

Juraj Červenák. Slovo idol obsahuje nedosažitelnost, kterou jako úspěšný a plodný autor rozhodně splňuje. 

 

Proč zrovna horor-duchařina?

Protože si to žádal příběh.

Protože osudy tragicky zesnulých zapadají do osobní i detektivní dějové linky.

Protože duchové se nedají zastřelit, umlátit krumpáčem ani omámit vůní česneku.

A protože je s nimi zábava.

 

Jak vás napadlo, že hlavní postava bude likvidátor pojistných událostí?

Chtěla jsem paranormálního vyšetřovatele, ale ne klasického policistu ani soukromého detektiva, někoho civilnějšího. Někoho na první pohled obyčejného. Napadlo mě, že fungujícím motivem zločinu mohou být peníze z pojistek. Pojišťováci jsou divní a nikdo vlastně nerozumí tomu, jak pojištění funguje. Kdo může s klidným svědomím říct, že nemají prsty v černé magii?

 

Přišli dny kdy jste nevěděla jak s rozepsanou knihou pokračovat?

Ano. Zvláště dny po probdělých nocích s nemocnými dětmi. Pozdravy záhrobí jsem napsala při rodičovské, což je taková mnohaletá verze lockdownu a postcovidového syndromu dohromady.

 

Měla jste knihu nalajnovanou, nebo jste psala spontánně?

Jsem autorka chaotička. Dopisuju scény zpětně, přehazuju, mažu, přepisuju a vždycky se hrozně divím, že celek nakonec dává smysl. Ale kupodivu dává.

 

Máte rozpracovaný nějaký další projekt nebo chystáte pokračování Pozdravy záhrobí?

Rukopis pokračování čeká na rozhodnutí nakladatele, jestli ho přijme. Pokud bude spokojený, mohlo by vyjít příští rok. Pozdravy záhrobí jsou lockdownové nekřtěňátko. S Martinem Štefkem jsme je na Ústředním hřbitově v Brně zapili jen přeslazeným kafem z automatu, nad kterým by se Benedikt ušklíbl odporem stejně jako tehdy Martin, ale i tak ten den, kdy jsem poprvé držela v ruce svou knihu, byl jeden z nejšťastnějších v mém životě. Ráda bych ho zažila ještě minimálně jednou.

 

Co ráda děláte ve svém volném čase?

Píšu, prolézám hřbitovy a urbexy, čtu a konverzuju s lidmi s podobným smyslem pro humor.

 

Je něco, co byste ráda vzkázala svým čtenářům?

Doufám, že vás má kniha bude bavit, a moc ráda si s vámi nejen o ní popovídám osobně na Světě knihy nebo na Horrorconu. Brzy výjde i audiokniha Pozdravy záhrobí, což je určitě skvělá zpráva pro všechny, kteří nemají čas číst, ale rádi příběhy poslouchají, ať už na cestách nebo při venčení psů.

 

 

Máte nějakou svou oblíbenou knihu, které vévodí duchové a jiné nadpřirozené síly?

Napsat komentář