fantasy_sci.fi_svet
Čarodějky malostranské mají třetí díl s názvem Čarodějka a zlatý elixír
Název díla: Čarodějka a zlatý elixír (3.díl ze série Čarodějky malostranské)
Autor: Petra Kubašková (@petrakubaskova )
Počet stran: 448
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2021
Moc děkujeme @nakladatelstviepocha, které nám ve spolupráci poslalo tuto knihu.
Na Malé Straně se pořád něco děje a mladá čarodějka Ginevra to v životě rozhodně nemá snadné. Jen co se vypořádala se vzpourou zákeřných kutnohorských čarodějnic, už musí čelit další výzvě. Naštěstí má však k ruce přátele a také svou povedenou malostranskou rodinku. A tak se spolu s nimi vydává na další dobrodružnou výpravu, na níž se jí stane průvodcem mlčenlivý alchymista. Při své cestě za zlatým elixírem se vydá hledat záhadný dům ve Zlaté uličce nebo se nepozorovaně vplíží do tajuplné zahrady, kde potká nejednu podivnou bytost. Obstojí Ginevra Sedmá Malostranská v nejtěžší zkoušce a podaří se jí odhalit tajemství věčného života? Anebo měli pravdu ti, kdo od začátku tvrdili, že její jinakost je cestou do pekel?
Pražské domy a uličky již potřetí ožívají v příběhu čarodějek z magické Malé Strany. Stačí jen počkat, až se setmí a rozzáří se lucerny…
Recenze
Tato série je prostě nádherná! Kvalitní a velmi hezky zpracované knihy, které mají výtečný námět a dokážou nastolit tu správnou čarodějnou atmosféru pro malé čarodějky. (respektive i pro ty staré 😛 ) Celou sérii provází krásné a originální ilustrace velmi talentované @strigaartist , a nechybí ani v tomto díle.
Kniha má 444 stran ale není to žádné dlouhé čtení, díky většímu písmu (protože je to dětská knížka) a důmyslně vloženým ilustracím, které se k příběhu náramně hodí, se kniha čte parádně. Strany ubíhají a člověk hltá příběh jedním dechem. Alespoň u mě to tak bylo. Pražské čarodějky mě opět pohltili, a to jsem Ostravačka. 
„Teta Regina si někdy dělá legraci, že stejně jako lidi a opice vzešli z lidoopů, tak vodní panny a meluzíny pocházejí ve skutečnosti z dávné sirény, prastaré mořské bytosti, která ječela asi tak stejně, jak se jmenovala.“ (str. 34)
V tomto příběhu opět sledujeme kroky Ginevry a tentokrát i když její přátelé a rodina stojí při ní, situace si žádá jí samotnou. Musí vyluštit záhadné hádanky, které dokáže rozluštit jen ona sama. Bojovat s intriky, čelit nebezpečí, rozluštit věštbu a vyřešit kletbu. A mezi tím vším nesmí Ginevra ztratit sebe sama, protože na jejím rozhodnutí nakonec vše závisí.
Autorka dokáže dokonale vábit čtenáře, a nutí ho číst pořád dál. Dokáže bravurně popisovat okolí, a přitom dovede i správně vystihnout dané pocity postav. Emoce byli velmi uvěřitelné a lehce jsem se do postav vcítila. Příběh měl spád a byl napínavý. Vše běželo tak jak mělo, autorka na nic netlačila, přesto byl příběh plodný a zajímavý. Postavy zůstávají stejné jako v předchozích dílech, tudíž již k nim máme nějaký vztah a autorka se může zaobírat jinými tématy.
Asi nedokáži říci, jaký díl se mi z této série nejvíce líbil, každý byl tak trochu jiný. V prvním díle mě uchvátila domovní znamení, protože jsem v žádné knížce o tomto doposud nečetla a ten nápad se mi již zprvu moc líbil. A vlastně tyto domovní znamení provází celou sérii a je to dokonalý výskyt magie, který není okoukaný a je svůj.
Konec dílu byl velmi zajímavý a opravdu nečekaný!! Bylo to takové uzavření, a dokonce jsem někde četla, že by to měl být již úplně konečný díl.
Což za mě by byla strašná chyba, protože já osobně bych se s malostranskými čarodějkami ještě ráda párkrát potkala, a myslím, že potenciál pro další díly to rozhodně má!
„Zadíval se mi do očí, jako by chtěl nejdřív číst v nich, a teprve potom se dal do čtení pergamenu.“ (str. 224)
Ještě bych se chvíli chtěla zaobírat tématem, že u této série vážně nezáleží na věku, protože já už zdaleka nejsem teenager, a přesto mě knihy bavily a doslova mě příběh upoutal k mému oblíbenému křeslu na čtení a neopustila jsem ho, dokud se příběh nedostal ke svému konci. Tato série je úžasné dílo jak vizuálně, tak i obsahově, a zde rozhodně platí, že fantasy maže danou věkovou hranici, pro kterou je kniha určena.
„Tohle alchymie umí,“ řekl sklesle Budimír. „Vždycky to uměla. Je to vrtkavá milenka. Naslibuje ti hory doly, ale pak tě zradí a nechá napospas nepřízni osudu. A stojí peníze. Alchymie, milé děvče,“ upřel na mě ten průsvitný, zhrzený zrak, „má zlaté oči, ale černočerné srdce.“ (str. 142)
„Ale jestli máš svoje knížky ráda a chceš jim udělat laskavost, vytahuj je často z knihovny a listuj jimi. Knihy jsou smutné, když zůstávají zapomenuté na regálech, zasunuté někde vzadu, odstrčené v zaprášených domácích knihovnách a ve skladech, nebo nedej bože zastrkané pod postelemi, kde je nikdo nečte a jejich příběhy tak ničí oči nevidí a ničí duše neprožívá. Knihy jsou na světě proto, aby je lidi četli.“ (str. 264)
Chcete se ponořit do fantasy světa, kde můžete létat na bájných sochách a používat transcendentní kouzla, které vás nesou doslova vzduchem? Obdivovat starou architekturu, a přitom komunikovat s domovním znamením? Pozorovat a poslouchat o čem mluví mýtické bytosti? Možná už potom Prahu uvidíte navždy jinak, ale to je přeci to magické! Pokud po tomto toužíte, rozhodně si nenechte ujít tuto kouzelnou sérii!
Hodnocení 5⭐/5⭐
Sdílej:
Máte rádi kouzla a čarodějky? Četli jste tuto sérii?
