Recenze na mysteriózní seriál od Netflix s názvem Půlnoční mše

Už podle slova „mše“ v názvu seriálu i díky pojmenování jednotlivých dílů: Genesis, Žalmy, Přísloví, Pláč, Evangelium, Skutky apoštolů, Zjevení je jasné, že půjde o dílo, ve kterém hraje velkou roli náboženství a víra. Já sám v boha nevěřím jsem dítě doby a techniky, věřím ve schopnosti člověka. Náboženství má pro mě osobně jiné kouzlo, a tím kouzlem je dlouhá historie opředená mýty, legendami a tajemstvím, přesně o tom je tento seriál. O síle slova, o slepé důvěře v něco, co není hmatatelné a schovává se za oponu tajemna.

Příběh samotný nás zavede na malý ostrov, kde žije komunita rybářů a jejich rodiny. Ostrov je hodně osamocený, a nejbližší pevnina je 50 km daleko. Život na ostrově už dávno není to, co býval a zbývající rodiny žijí skromným a nezajímavým životem. Je tu jedna škola, jedna doktorka a jeden starý kostel, ve kterém nachází útěchu několik věřících. Na ostrově se objeví nový kněz a po jeho příchodu se začnou dít temné a divné věci. Většina lidí se díky němu vrátí zpátky k bohovi, jelikož jim nový kněz pomůže od jejich nemocí a neduhů. Ostrované ale neví, že tato pomoc není zadarmo a jejich dluh je přivede na pokraj lidství a vlastního rozhodnutí o tom, co je pro ně v životě nejdůležitější.

Největší silou na tomto seriálu je scénář. Naprosto ojedinělé a dokonale napsané dialogy a monology. Většina důležitých informací a zásadních momentů je skrytá v náboženských textech. Tento seriál si z náboženství neutahuje, právě naopak ukazuje jeho nesmírnou sílu. Jeho sílu ukrývat lež za víru v dobro. Záleží jen na lidech, jestli onu lež prokouknou anebo ji budou tupě následovat.