fantasy_sci.fi_svet

Rozhovor s českou fantasy autorkou Jarmilou Mlčouškovou nejen o její tvorbě

o autorce

Pochází z Vyškova, vystudovala biofyziku a momentálně se věnuje výzkumu opravných mechanismů DNA na Masarykově univerzitě. S fantasy literaturou začínala umíráním při četbě gamebooků, od nichž se propracovala až k Zeměploše a Malazu. Před vydáním své první knihy s názvem Rogenovo oko psala o plnokrevnících do časopisu Jezdectví a její povídky vyšly v antologiích ze soutěží Tovaryši kalamáře a Žoldnéři fantasie. Na psaní ji nejvíc baví vymýšlet rozsáhlé světy, magické systémy a všelijakou havěť.

Masarykově univerzitě a učí na gymnáziu. Jeho láska k fantastice ho v posledních letech dohnala k vlastní tvorbě. Román Když padaly hvězdy je jeho debutem.

Velké díky autorce @alydarres, která s námi spáchal tento rozhovor. 

Co tě vedlo k tomu, abys napsala svou první knihu/povídku?

Chytila jsem spisovatelský virus 😉 Možná to znáte – prostě tak dlouho obracíte stránky knih, až přeskočí jiskra a zažehne ve vás nutkání taky něco napsat. A v tom počátečním nadšení vůbec netušíte, co vás čeká…

Ovlivňuje tvůj osobní život tvou tvorbu?

Jako jestli si v kůži hlavní postavy plním divoké sny nebo za padouchy dosazuju lidi, kteří mě naštvali? To zatím ne 😀 Na Rogenovu oku i mých povídkách je ale hodně znát, jak mě poznamenalo studium a povolání. Pracuju ve výzkumu, takže jsem zvyklá aktivně hledat souvislosti a interpretovat data, což se promítá i do stylu psaní. A zjišťuju, že se v tomto ohledu budu muset trochu krotit, poskytnout čtenářům víc informací a zjevnější pojítka. 

Čteš ráda? Jaká je tvoje nejoblíbenější kniha, potažmo autor?

Čtu moc ráda, i když se tím připravuju o čas na psaní. Někdy je ale ohromná úleva zabalit práci na vlastním světě a vyměnit ho za cizí, už hotový. Jedinou nej knihu asi nemám, ale chtěla bych vypíchnout Eriksonův Malaz, který příhodně začíná vycházet v nové edici. Je to úžasné dílo génia deterministického chaosu.

Tvá kniha Stíny nad Univerzitou v Tir Erath: Rogenovo oko je urbanfantasy odehrávající se převážně v úzkém okruhu města a magické univerzity. Není to pro moderní fantasy omezující málo epická volba?

Mně městské prostředí omezující nepřipadá, stačí se podívat, jaké zázraky v něm předvádí třeba Miéville. Kromě toho, Stíny jsou plánované jako trilogie, která mi svým epickým rozmachem hodně překypěla přes okraj původní formy. Tir Erath tak bude částečně upozaděné do role přístavu, z něhož některé postavy vyrazí na své cesty za dobrodružstvím – a možná se i vrátí.

Stíny nad Univerzitou mají užasnou obálku, jak byl komplikovaný její vznik?

Já myslím, že to šlo dost hladce. Nejdřív jsem poslala ilustrátorce Natálii Bodišové fotku broušeného diamantu jako předlohu pro pátrací krystal na obálce. Natália vytvořila čtyři návrhy, z nichž jsme s mou redaktorkou vybraly ten nejminimalističtější. Úchyty po stranách krystalu jsem navrhla podle chevronů z Hvězdné brány a redaktorka měla skvělý nápad přidat do středu krystalu neuron, který odkazuje na povahu materiálu, z něhož je vyrobený.

Jaké jsou tvé koníčky mimo psaní knih?

Hromadění knih, které možná nikdy nepřečtu. Taky procházky, sbírání zkamenělin, lukostřelba, cvičení s čínským mečem a pokec s inspirativními lidmi (například kamarádkou z kriminálky).

Máš nyní rozpracovanou další knihu?

Jako správný chaotik jich mám rozpracovaných několik. Kromě dvojky Stínů (pracovně pojmenované Vrahotepcova pečeť) přepisuju rukopis s názvem Oktaronový had, který vznikl z povídky na počest malazských mágů a sapérů, oceněné v soutěži Tovaryši kalamáře. Už před několika lety mi ho v Gorgoně přislíbili k vydání, ale zatím to pořád ještě neklaplo, tak využívám čas k úpravám a pak uvidím, co s ním.

Nebála ses, že tě budou čtenáři obviňovat z kopírovaní například HP? Když hlavní myšlenka tvé knihy je život na magické univerzitě. Brala si to při psaní v potaz, nebo si to neřešila a psala to co chtělo tvé nitro?

Žádná fantasy ze školního prostředí dnes neunikne srovnání s Harrym Potterem. Já jsem se úmyslně snažila vyhnout podobnosti hlavně při promýšlení ústřední čtveřice studentů, ale jinak jsem si prostě psala po svém. Už jen díky tomu, že mám magii postavenou na chemicko-mechanických základech, vidím případnou inspiraci spíš v drobnostech. A zas tolik výuky v knize není – část děje se odehrává v ulicích města, kde mě určitě spíš než Rowlingová inspirovala ostravská Stodolní 😉

Máš radši sci-fi nebo fantasy?

Nejradši mám jejich kombinaci – vždycky mě potěší, když v autorově fantazii objevím aspoň pár částeček vědy.

Kdybys mohla oživit jednu ze svých postav, která by to byla a proč?

Nebudu prozrazovat jméno, ale jednalo by se o postavu, která dokazuje, že férový a rozumný kluk zároveň nemusí být nudný suchar. Oživení knižní postavy je velká zodpovědnost, tak ať je to protipól všech těch toxických badass týpků, kterými je v YA přehnojeno.

Je něco, co bys ráda vzkázala svým čtenářům?

Díky moc za váš zájem a podporu. A pokud se vám kniha líbila, zkuste ji prosím doporučit dál. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že bude mít nakladatel zájem o druhý díl, a můžete se těšit na záhady Moře živé vody, dobrodružný let Oceánem mraků nebo halucinogenní magii Města divů.

 

Znáte tvorbu autorky? Co je pro vás na fantasy knize to nejdůležitější?

Napsat komentář