fantasy_sci.fi_svet

jak se píše česká fantasy? Rozhovor s autorkou petrou martíškovou

o autorce

Petře Martíškové

Hned jak se naučila číst, si zamilovala knížky. Četla hodně a četla ráda. Když už měla pocit, že vše, co ji zajímalo, v knihovně přečetla, k nemalému překvapení svých rodičů, se rozhodla vymyslet si knížku vlastní. Bylo jí dvanáct a tu první knížku má dodnes schovanou, psanou rukou v sešitě s tvrdými deskami bez jakýchkoliv stylistických pravidel. I když nad ní rodiče kroutili hlavou, protože psaní se v jejich rodině nikdo nevěnoval, sehnali jí tehdy složitě vysněný mechanický psací stroj, aby mohla svým pokusům dát i nějakou tu úpravu. A tak sázela na papír první nezralé a nevinné příběhy plné lásky za pomoci dvou prstů a doháněla svým datlováním svého bratra k šílenství.

Dětská léta vystřídala léta studentská a nastoupila na Gymnázium do Kadaně. Najednou nebylo tolik času na psaní, ale jak už to v životě bývá, náhody vlastně nejsou náhody, ale cesty, které nám byly určeny a Petra na té své potkala úžasnou profesorkou češtiny, která začala její talent rozvíjet. Odhodlat se k tomu, aby zkusila své knížky poslat do nakladatelství, ji stálo nemalé úsilí. Možná věděla i proč. Projít si trnitou cestou odmítnutí a kritiky svého díla, není med pro žádného autora. Když už byla přesvědčená, že vlastně psát vůbec neumí a psaní si chtěla nadále nechat jen pro sebe, nabídlo jí spolupráci Nakladatelství Petra a v roce 2006 tak spatřila světlo světa její úplně první knížka Tanec v srdci. Za rok následovala druhá s názvem Letní vzplanutí. Pro svou malou dceru později začala psát i pohádky. Zatím Petře vyšlo 9 pohádkových knih, 11 young adult knížek a 1 fantasy. I v pracovním životě se věnuje psaní, pracuje jako šéfredaktorka magazínu pro ženy a také lektoruje dospělé. Ve volném čase ráda sportuje, čte, podniká výlety se svou rodinou a přáteli, něco vyrábí nebo se toulá přírodou se svými dvěma psy.

ROZHOVOR

Jaká je vaše oblíbená kniha? Potažmo autor?

Nemám úplně oblíbenou jednu konkrétní knihu nebo autora, čtu kromě hororů, detektivek a válečných knížek skoro všechno a hlavně žánry, které píšu. Jen mě knížka musí opravdu chytit. Dneska už na sebe nejsem tak přísná, a když mě knížka nebaví, klidně ji odložím. Když mě baví, jsem schopná si ji přečíst klidně třikrát.

Napsala jste již plno knih a některé se žánrově liší. Který žánr píšete nejraději?

Baví mě všechny. Ráda vymýšlím pohádky, kde se může stát úplně cokoliv, baví mě psát příběhy pro mladé plné lásky a užívám si i psaní fantasy, u kterých teda mnohem víc rešeršuju než u jiných knih, takže je psaní trošku delší a náročnější. Ale asi nedokážu vybrat, co mě baví víc.

Jaká z vašich napsaných knih je vaše nejoblíbenější?

Mám moc ráda knížku Tanec v srdci, protože vyšla jako moje úplně první knížka a je o tanci, který miluju. A srdeční záležitost je pak Tajemství obsidiánu. Psala jsem ho nejdéle ze všech svých knih a prožila při jeho psaní spoustu dobrodružství, navštívila plno hradů, archivů, alchymistických dílen, ležela v knihách… Tolik času s postavami musí zanechat stopu. 🙂

Přišly dny, kdy jste nevěděla, jak s rozepsanou knihou pokračovat?

Přiznám se, že to se mi moc nestává. Když jdu psát knihu, už ji mám kompletně vymyšlenou, mám k ní spoustu poznámek a přesně vím, jak bude probíhat i jak dopadne. Trošku nuda, já vím.

Kdybyste měla možnost přivést jakoukoliv postavu z vašich knih do reálného života, která by to byla?

Jé, těch by bylo. Můžu všechny?

Máte rozpracovaný nějaký další projekt nebo nyní chystáte pokračování Tajemství obsidiánu?

Druhý díl Tajemství obsidiánu už je napsaný. Teď dělám korektury a brzy poputuje do nakladatelství a k beta čtenářům. A pracuji na nové knížce pro mladé s názvem Vůně léta, která by měla vyjít v únoru.

Co ráda děláte ve svém volném čase?

Ráda jezdím na kole, cvičím jógu, chodím na procházky s našimi dvěma psy, vedu taneční skupinu, čtu, zahradničím, něco vyrábím, cestuju a trávím čas s rodinou a přáteli.

Je něco, co byste ráda vzkázala svým čtenářům?

Moc ráda bych jim vzkázala, že jim moc děkuju za jejich přízeň, za zprávy, které mi posílají, za to, že mají rádi mé hrdiny a ke každé knížce by chtěli mít pokračování. Děkuju za to, že jsou, protože bez nich by moji hrdinové nemohli prožívat všechna svá dobrodružství.

Fantasy knihu „Tajemství obsidiánu“ jsme hodnotili 3,5/5 hvězdiček