fantasy_sci.fi_svet

Recenze na pokračování série Střípky času pod názvem Pán čarodějů

Název díla: Střípky času – Pán čarodějů (2.)

Autor: Petra Slováková (@gabrielle_taroka )

Počet stran: 540

Nakladatelství: Host

Rok vydání: 2020

Děkujeme nakladatelství @hostbrno za zaslání výtisku této knihy.

Urban fantasy z města Ostrava se autorce velmi povedla, kniha je young adult a musím říct, že se mi moc hezky četla. Obálka i u druhého dílu je velmi povedená.

Kniha přímo navazuje na první díl série jménem Střípky času.

Janě a Petrovi se podařilo vyhrát souboj s obávaným čarodějem Mabrokem a nepřijít při tom o život. Tím se ovšem jejich situace zdaleka nevyřešila, naopak se daly do pohybu neočekávané události. Oba se snaží vyrovnat s mnoha nečekanými zvraty a zároveň k sobě najít cestu. Není to však vůbec snadné. Zatímco ona ho teprve poznává, on o ní ví všechno. Nebo si to alespoň myslí, cestování časem je totiž poněkud nevyzpytatelné. Jana zjišťuje, že žít s někým v reálném životě není takové, jak si to malovala ve svých romantických představách. Obzvlášť pokud jde o mocného čaroděje, který si pravdu uzpůsobuje podle svých potřeb. Petr chtěl začít nový život, ale ten není ani trochu jednoduchý — pro jedny je zločinec, druzí ho mají za zrádce. Začíná boj o moc a vládu nad Ostravou a Petrovi zbývá jediné — zaujmout místo svého dřívějšího pána.

Recenze na první díl série Střípky času.

Recenze na knihu Ve stylu steampunk.

Rozhovor s autorkou Petrou Slovákovou.

Recenze

Kniha má mnohem více stran než její předchůdce a díky tomu se autorka může více zaobírat charakterem každé postavy. Moc se mi na této knize líbí, že tentokrát autorka volila vyprávění z pohledu dvou osob. Jak ze strany Petra, tak i Jany. Musím říct, že se mi více líbil vyprávění z pohledu Petra, právě proto, že příběh byl temnější a odkrýval podsvětí čarodějné Ostravy. Bylo to tak zajímavější, ale jsem ráda i za pohled Jany.

„Bylo to, jako by se tříštilo sklo. Ten zvuk mi připomínal prasknutí příliš napnuté struny. Stejným způsobem se napínalo předivo reality, které čaroděj nemilosrdně ohýbal.“ (str. 17)

Romance je zde zprvu docela lichá a postrádám tam nějaké to zamilovaní a emoce. Což je nejspíš schválně a odráží to pochyby obou partnerů. Na konci příběhu už ovšem do sebe vše zapadá a je to velmi uvěřitelné. Moc se mi ta romance takto líbila, byla víc skutečná, reálná.

„Říkalo se, že čas vše vyléčí. Nebyla to pravda, dokázal však alespoň obrousit hrany, zastřít vzpomínky a věci, které vás dlouho sužovaly, pak přestávaly být důležité.“ (str. 99)

Líbí se mi, že kniha dost vysvětluje a vykresluje pana zla, který je však už ale v tomto dílu po smrti. Byl to hlavní záporák z prvního dílu, kde se mu dle mě nedostávalo dostatečné pozornosti. Tento díl to vše objasňuje a zjišťujeme, jaké byly Malbrokovy techniky boje a nábor jeho přívrženců. Také se dozvídáme něco z jeho života, třeba to, že to byl občas i normální člověk, který měl své pochyby, vnitřní boje a strachy. Což ale poslední léta svého života skoro neukazoval, ani neměl komu. Měl jen své přívržence, a před nimi si budoval renomé tyrana a pana smrti.

„Četl jsem hodně knih o místech, kde magie vymřela, zeslábla, zmizela. Něco takového se mi zdá nemožné, protože síla je v nás. Jen už ji nepotřebujeme k životu. Dnešní doba dala šanci všem. Každému jinak, ale lepší než nic. Nepotřebujeme magii, abychom přežili. Kdysi bychom možná byli bohové, jenže dnes? To, že máš schopnosti, z tebe boha nedělá. Můžeš mít dobrý pocit z toho, že se umíš proměnit ve zvíře, ale jednou umřeš jako všichni ostatní. Stačí, že se nerozhlédneš na přechodu.“ (str. 122)

Bitva a akce všeobecně byla oproti prvnímu dílu mnohem lépe popsaná a vykreslená, autorka jejich průběh popisovala velmi poutavě a zajímavě. Kouzla jsem si dokázala představit, a některé okamžiky jsem prožívala, jako kdyby přede mnou běžel film. Magie v této sérii je opravdu moc zajímavě a osobitě zpracována.

„Vztek mě prostoupil víc než kdy dřív. Jako by se ta emoce přetavila v hlubokou bažinu, kde mě všechno táhlo ke dnu a hrozilo mi utopením. Vždycky jsem si myslel, že se dokážu ovládat, ale tentokrát jsem zapochyboval, zda se něčemu takovému vůbec zvládnu ubránit. Byl jsem příliš dlouho v temnotě a ta si mě označila.“ (str. 266)

Navíc ten konec byl grandiózní, i když mi to bylo líto a ukápla i slza, myslím, že tak to prostě muselo dopadnout. Již od poloviny knihy jsem to v koutku duše tušila a věděla jsem kam to směřuje, ovšem když to nastalo stejně mě to dojalo. Celkový závěr a hlavní souboj byl moc hezky napsán.

„Hustě se rozpršelo. S takovou bude moje krytí za chvíli pryč. Déšť mi během chvilky smyl krev z čepele, ale bylo jasné, že ji dnes večer umažu ještě několikrát.“ (str. 342)

Kniha má přes 500 stran, díky tomuto počtu se stávalo, že autorka občas až moc omačkávala a docházel ji dech, některé části byly nezáživné. Ale musím uznat, že takových chvil tam bylo málo a kniha jako celek mě opravdu bavila. Tento druhý díl nám zodpověděl otazníky, které vyvstaly po dočtení prvního dílu. Psychika postav byla moc hezky popsána a popis okolí a navození správné atmosféry autorka opravdu umí.

„Pak byla hrstka těch, kteří se z těchto zavedených pravidel dokázali vymanit a stát se svobodnými. Dělali si, co chtěli, neomezovali se, nezajímala je pravidla. Ti většinou něčeho dosáhli. Jedna z těch věcí, která je hnala vpřed, byla, že věřili sobě a také tomu, co dělali. Kdežto lidé, kteří jednali podle toho, co jim kdo přikázal, vypadali spíš, jako by žili život někoho jiného. A když nemáte víru v sebe a v to, co děláte, držite se zpátky. Bojite se.“ (str. 403)

Pokud máte rádi fantasy, tuto Ostravsku sérii byste rozhodně neměli minout. Osobně doufám, že autorka napíše pokračování. Já si ho určitě budu chtít přečíst. Co vy?

Hodnocení 4,5/5