fantasy_sci.fi_svet

Pán hor - šestý díl sci-fi série Legie od českých autorů

Název díla: Legie 6 – Pán hor

Autor: Kristýna Sněgoňová

Počet stran: 336

Nakladatelství: Epocha

Rok vydání: 2022

Děkujeme @nakladatelstviepocha za zaslání recenzního výtisku této knihy.

Vítejte ve vesmíru, kde poslední nadějí lidstva na záchranu okupované planety je nákladní loď Kraksna a její svébytná posádka, vesmíru Kristýny Sněgoňové a Františka Kotlety, který je temný, krutý i zábavný, jak jen profesorka Krasiński dovolí.

Pán hor, už šestý díl z této české Space opery, kde lidé nakopávají zadky snad všem druhům emzaku co si dokážete představit. Kotleta se Sněgoňovou zběsile píšou jeden díl za druhým a mě přijde, že jsem první knihu četl včera a ono už to bude skoro dva roky…

Recenze

Autorka dostala v tomto díle, pro mě osobně sice slabší ale o to více zajímavou dvojici než Kotleta v předchozím díle. Teplý kuchař Giuseppe a Vítkovický technik v důchodu Vodička nejsou těmi nejostřejší mi tužkami v penále autorské dvojice. O to více jsem byl na ně zvědav.

Samotný příběh pokračuje zběsile dál. Posádka je rozdělena a naše ústřední dvojice pátrá po zmizelé Amandě. Nejmladší členka posádky se pustila do prozkoumávání vesmíru na vlastní pěst, a to se nelíbí především Vodičkovy, který si k ní vybudoval až otcovský vztah. Pátrání po Španělce zavede dvojici na planetu Chrocht, obývanou mírumilovný bytostmi připomínající obří žížaly/mnohonožky. Bohužel tato návštěva neproběhne úplně podle představ naší ústřední dvojice a rozjede kolotoč šílených situací a událostí, které jsou vystřižené jak z nějaké vesmírné grotesky. Navíc říznuté bojem o přežití a nikdy nekončící cirkusovou show. Dokáží hlavní hrdinové zachránit vůbec své vlastní životy, natož najít a zachránit osamělou Amandu?

Pána hor hodnotím kladně. Styl psaní a vyprávění mi velmi sedí. Autorka mě už dávno přesvědčila, že tato vesmírná jízda ji sedí a že s Kotletou vytvořili úžasnou dvojici, která se takřka předhání v tom, kdo napíše šílenější a lepší díl. První polovina knihy je spíše komická, vtipy a popkulturními narážkami se tu nešetří. Opět poznáme nové rasy a planety. Cirkus a Gugly byli naprostý úlet a velmi jsem se bavil.

V druhé polovině knihy ubylo šílených akci a přibylo výživných dialogů, mě osobně se velmi líbily interakce mezi ústřední dvojicí. Jejich charakterní vývoj je tu značný a Giuseppe mě přesvědčil, že nebude až taková osina v zadku, jak se ze začátku zdálo. Navíc mě kladně překvapily i další nové postavy, které dodali příběhu šmrnc.

,,Nikdy nevíš, kdy budeme potřebovat někoho, kdo si umí vykloubit ruce.“

Konec je výborný, příběh se přenesl na vážnější strunu a nechybí několik zajímavých až radikálních překvapení. Za mě to byla trefa do černého. Poprvé za celou sérií jsem měl také pochmurné myšlenky. Málem i slza ukápla. Prostě finále, jak má být.

Závěrem – Pán hor nepatří mezi nejlepší díly série, ale určitě mě nezklamal! Příběhově jsme se opět posunuli o kousek dál a blíže poznali i jiné členy posádky než Kapitána Bouchače, Lorda Mrdáka a Agu. Vesmír a celková filozofie tohoto universa na mě působí velmi živě. Rasy, planety, galaxie, technologie vše tu hraje a působí přirozeně.

PS: Švestky jsou snad horší jak Galaktické impérium.

Hodnocení 4/5